Stratena kultura Harappa
Priznam sa, ze som o tejto kulture nikdy predtym nepocula. Neni na tomto nic paranormalne ani ezotericke, docela dobre vedci popisali jak zanikla, ale stale lustia znaky a pismo, ktorym disponovala. Jak bola vyspela, mala vlastny zavodnovaci system, hygienicke zariadenia, co je na tu dobu unikat.
Mna ale zaujala ina vec, jak bola tato kultura znicena a dobyta, nahradena narodom Arjov resp. vedskou kulturou, ktora je znamejsia. Arijska kultura bola daleko primitivnejsia nez Harappska a predsa (toto tvrdenie mam z ineho zdroja, neni to tak zvyraznene v tomto clanku, ale mozte najst na nete).... napriek vyspelosti Harappskej kultury, neboli schopni odolavat najazdom primitivnych v tej dobe, kmenov. To mi nejak naznacuje, ze cim vyspelejsia kultura, tym menej pripravena na vojenske tazenie a nejak si nepripusta prepadnutie. Netvrdim, ze obrana statu alebo kultury je hlupost, ale pokial ste vyspeli po vsetkych strankach, tak nepocitate s tymto. Venujete svoj cas a pozornost inym prospesnym veciam, nez je obrana. Mozno niekto povie naivita, ja hovorim vyspelost. A velka skoda, ze potom primitivnejsi Vas ovladne len preto, ze nic netvori, ale zato je otrlejsi vo veciach, ktore by vyspeleho jedinca alebo kuluturu, jak chcete, ani nenapadlo. Tato kultura uz pozna lotosovu polohu a bajne bytosti, tak je dost mozne, ze je predchodca hinduizmu a budhizmu. Neskor sa zmiesila s inou, ale podla mna obrovska skoda v dejinach....
Preto toto moze byt aj voditko, jak zanikli tie najvyspelejsie civilizacie. Mohlo to byt ovela prozaickejsie nez si my myslime. Tu je cely clanok:
Mezi nejdůležitější centra protoindické kultury patřila Harappa a Mohendžodaro. Každé z těchto měst měřilo po obvodu více jak 5 kilometrů. Další významná centra protoindické civilizace jsou např. Naušahro, Kót Dídží, Músá Khél, Amrí či Lóthal. Dosud bylo nalezeno více než 1000 větší či menších center, které vykazují až na menší obměny regionálního rázu příslušnost k jedné kultuře, které se dnes říká harappská. I přesto se však občas naskýtá otázka, zda kultura poříčí řeky Indu nebyla rozdělena na dva mocenské celky s centry v Harappě a Mohendžodaru.
Nejdůležitějším zdrojem obživy Harrpanů bylo zemědělství. Pěstovali především pšenici a ječmen a podle nálezů rýžových slupek z Lóthalu je možné, že v některých oblastech byla pěstována i rýže. Další hojně pěstovanou plodinou byla bavlna, která tvořila jeden z hlavních vývozních artiklů. Zemědělské výrobky se z vesnických center odvážely do městských sýpek, kde byly připraveny k dalšímu zpracování či přímé spotřebě. Dosud nebyl učiněn nález, který by dokazoval, že Harappané používali kovový pluh; moderní výzkumy ukazují, že Harappané místo kovového pluhu používali dřevěných rádel.Někteří historici jako D. D. Kósámbí zastávají názor, že harappská kultura znala a používala zavlažovací systémy. Kósámbí tak usuzuje na základě několika náznaků v Rgvédu. Harappané běžně chovali ovce, kozy, drůbež, prasata a různé druhy skotu.
Harappané byli znalí lití mědi i bronzu. Mimo uměleckých předmětů se z těchto materiálů vyráběly především ruční nástroje a užitkové předměty jako jsou sekery, nože, zrcadla a různé druhy zbraní, jichž bylo nalezeno poměrně velké množství. Tyto nástroje se vyznačují strohým opracováním a často nízkou technickou vyspělostí (např. násady na sekery nemají otvor pro topůrko, takže se musely k němu přivazovat). Bronzových nástrojů se užívalo častěji než měděných, jelikož měď byla drahý dovozní artikl, který se dovážel z oblastí dnešního Rádžasthánu nebo Afghánistánu. Mimo bronzových nástrojů bylo v harappské kultuře hojně rozšířeno používání nástrojů z kamene. Typickým nástrojem kultury byla kamenná čepel s rovnoběžnými hranami vyrobená z pazourku.
Práci badatelům ztěžuje fakt, že není vyjasněn původ Harappanů a tím ani jejich přiřazení k některé z jazykových rodin. Dosud bylo publikováno přes 50 odborných studií, jejichž cílem bylo rozluštění harappského písma. Tyto práce se často opírají o snahu prokázat příbuznost harappského písma s drávidskými či indoevropskými jazyky. Zejména indičtí, nacionálně orientovaní badatelé se snaží doložit spojení harappského písma a sanskrtu. V badatelské obci se však objevily už i takové pokusy, které se snažily dokázat příbuznost písma Harappanů s egyptskými či mínójskými hieroglyfy, značkami na etruské keramice, symboly nalezenými na Buddhových chodidlech z Malediv či dokonce glyfy ze střední Ameriky. O luštění harappského písma se pokusil i český badatel Bedřich Hrozný, který je znám především coby rozluštitel chetitštiny. Luštění písma navíc ztěžuje okolnost, že badatelům schází bilingvní nápis, a že nápisy na pečetidlech obsahují s největší pravděpodobností pouze praktické informace jako je jméno vlastníka či cílové město, kam se pečetidla dopravovala spolu se zbožím.
Příčiny postupného úpadku a následného konce harappské civilizace není jasný. Nicméně nastal někdy v polovině 2. tisíciletí př. n. l. v době, kdy na území severozápadní Indie začínají ve vlnách pronikat Indoevropané. Je tedy možné, že indoevropské kmeny si postupně podrobovaly a pobíjely zdejší obyvatele, kteří byli - když ne pobiti či promíšeni s Indoevropany - zatlačeni na jih subkontinentu. Tato teorie by pak podporovala hypotézu o drávidském jazyce Harappanů (drávidské jazyky jsou rozšířeny především v jižní Indii). Podle jiné hypotézy nastal konec harappské civilizace následkem přírodní katastrofy; v oblasti poříčí Indu se nabízí povodeň. Archeologické průzkumy v mnohých městech (zejména v Mohendžodaru) prokázaly, že záplavy ve městech, způsobené změnou řečišť a zvýšenou hladinou řek, nebyly výjimkou.
I když byl zánik protoindické civilizace předznamenán už dlouhodobým úpadkem zaviněným pravděpodobně i klimatickými změnami, mnohé důkazy svědčí o tom, že její zánik byl dovršen náhlou událostí. V Harappě a Mohendžodaru byly nalezeny kosterní pozůstatky Harappanů nesoucí známky násilného usmrcení. To by sice mohlo podporovat teorii o vpádu nějakého neznámého etnika (možná samotnými Indoevropany) a zasazení poslední rány harappské civilizace formou masakru obyvatelstva dvou hlavních měst, avšak velmi malý počet podobných koster tyto závěry zpochybňuje.
Diskusní téma: Stratena kultura Harappa
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.